Můj tabáček se narodil na konci listopadu 2018 po více než půlročním snažení o vytvoření přírodní příchutě založené na extrakci tabáku macerací. Pro svět nic, ale zlom a zásadní událost v životě jednoho člověka rozhodně ano. Nyní přišel další zlom a k němu bych měl několik zásadních myšlenek, které chci v deseti bodech popsat. Už proto, abych uklidnil a potěšil přátele a zákazníky, kteří věří, že nejsem úplný idiot, který neví co dělá, ale naopak přinejmenším tuší, že jsem pro vznik macerátu udělal maximum a informace jsem čerpal a samozřejmě dál čerpám z mnoha odborných studií a nepřeberného množství profesně a zájmově zaangažovaných zdrojů, včetně několika evropských i světových – řekněme autorit v oboru – pokud se chci vyhnout slovu konkurence. Má-li kdo dojem, že jsem si vystačil s poznaným faktem, že tabák je suché smetí z listů v cigaretě, ani nemusí číst dál.

  1. Můj tabáček se na základě volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ s radostí a velkým nadšením otevřel vaperskému světu a od 1. prosince 2018 nabízí na svém e-shopu tabákové maceráty kuřákům a bývalým kuřákům jako alternativu a schůdnou cestu k nekouření, od počátku zaznamenal úspěch a s potěšením každý den sledoval reakce vaperů, kteří objednali, ochutnali a objednali znovu. A svými dojmy se netajili. Chvála, chvála, chvála… Ta Můj tabáček inspirovala a v portfoliu tak pomalu přibývají další tabákové směsi i čisté tabáky, bylinky, koření a ovoce, aby si milovníci tabáku mohli míchat vlastní ochucené i neochucené směsi – tím Můj tabáček necílí na nejširší spotřebitelskou základnu, pouze usiluje o naplnění potřeb úzké skupiny skutečně zarytých tabákových fandů.

  2. Můj tabáček používá k výrobě macerátů suroviny v nejlepší dostupné kvalitě a v ceně cca 400 eur za kilogram od výrobců především ze Spolkové republiky Německo, v menší míře z České republiky a donedávna i z Velké Británie. Tito výrobci a zpracovatelé tabáku deklarují, že do svých výrobků nepřidávají chemické přísady. Zakazuje jim to zákon. Zákon jim zároveň zakazuje označovat své produkty “Aditive Free”, když produkt neobsahuje ani přírodní aditiva jako višně nebo vanilku, nebo “Bio”, byť produkt pochází výhradně z ekologického pěstitelství. Kouření totiž prokazatelně poškozuje zdraví! A to bez ohledu na kvalitu tabáku. Ze stejného důvodu ani Můj tabáček neoznačuje své produkty “Bio” nebo “Eko” na etiketách, pouze tuto informaci zmiňuje v popisu produktu, stejně jako to dělají výrobci a dodavatelé surovin.

  3. Můj tabáček věnuje výrobě maximální péči. Produkt během procesu výroby nepřichází do styku s ničím, s čím přijít do styku nemá. Nepřichází například do styku s přímým plamenem nebo plynovým či elektrickým zdrojem tepla. Proto se Můj tabáček odmítá přít a dohadovat s někým, kdo lidem doporučuje, aby při vlastním pokusu o výrobu postavili hrnec s macerátem na sporák a dbali na teplotu max. 100 °C…, s někým, kdo sám sebe natáčí při výrobě macerátu a divák si z jeho videa odnáší poznatek, že ovoce naložené v pětilitrové plastové láhvi je dobrý nápad. Nejde se přít s někým, kdo šíří lži, protože neví nebo nechce vědět, že tabákoví výrobci nesmějí přidávat a nepřidávají do svých produktů žádné chemické přísady. Nejde se přít s někým, kdo neví, že amoniak je z tabákových listů vyloučen během procesu fermentace, tedy dávno před procesem macerace…, s někým, kdo zaměňuje pojem tabák za pojmem cigareta a je schopen napsat, že tabák obsahuje Uhličitan vápenatý (E 170), který zlepšuje poréznost a hoření cigaretového papíru, nebo Hexamethylentetraamin (E 239), který je součástí lepidel cigaretových papírků a filtrů, tudíž v tabáku ani tabákovém macerátu být obsaženy nemohou už z principu. Tabákový průmysl jednoduše není totéž, co továrny na cigarety. Přít se s takovým odborníkem na příchutě nemá smysl a nelze než mu doporučit doplnění všeobecných znalostí o druzích tabáků, jejich odrůdách a jejich specifických vlastnostech, o pěstování, zpracování a výrobě. Možná by někdy stačilo přečíst si články jako je tento nebo tento a nebo tento – stačí kliknout, nebo si vyhledat jiné zdroje.

  4. Můj tabáček se na svých stránkách nikdy jediným špatným slovem neotřel o žádného českého ani světového výrobce příchutí nebo e-liquidů. Nikdy! Když nějakého někde zmínil, pak jedině pochvalně. Přesto jako reakce na článek Kurz vaperské angličtiny přišla nečekaná, neadekvátní, hysterická a podlá výzva vaperskému světu ve smyslu “zabijme ho společně” – nepochopitelná je ta reakce především proto, že celý vaperský svět ví, že syntetické příchutě obsahují umělé chemické sloučeniny (protože nic jiného neobsahují, než právě a jen umělé chemické sloučeniny) a že mnohé z nich jsou označovány za nebezpečné. Sami výrobci jejich výčet povinně uvádějí v popisu každého svého výrobku, na jeho etiketě nebo v příbalovém letáku v souladu s legislativou a spotřebitelé to vědí. Ale Můj tabáček o tom napsal v blogu a tím potopil vaperský svět? Článek nebyl cíleným útokem na konkrétního výrobce a na výrobce obecně už vůbec ne. Pouze postavil čtenáře před skutečnost, že do syntetických příchutí se jednotlivé sloučeniny přidávají cíleně, zatímco přírodní složení nastavila sama příroda, leda by surovina pocházela z rozvojových zemí, kde se například k ochraně plodin dosud používají u nás dávno zakázané nebezpečné pesticidy.

  5. Můj tabáček má na svém webu otevřené komentáře, článek může komentovat kdokoliv, a může ho komentovat i jako sdílený příspěvek na sociálních sítích. To by byla adekvátní reakce! Ale to si vysvětlovat nemusíme, to ví každý rozumný čtenář. Opičí výzva sledovala jiný cíl. Lynč, jaký nemá na českém a slovenském internetu obdoby a na který neexistuje účinná obrana. Lynčovaná oběť nemůže sledovat padesát nebo sto sdílení a pod každým sdílením reagovat na každý komentář i v tom nejzapadlejším vlákně. Oběť je udolána už ve chvíli, kdy štvanice začne, predátor může spokojeně posvačit.

  6. Můj tabáček se zodpovídá jen sám sobě a svým zákazníkům, na svém blogu pak i čtenářům. A samozřejmě úřadům, když na to přijde. Rozhodně ne blogerům, youtuberům nebo ostatním výrobcům. A už vůbec ne tomu, kdo po celá dlouhá léta vyrábí a prostřednictvím soukromých zpráv na sociálních sítích prodává nelegální e-liquidy bez faktur a dodacích listů, mimo systém e-shopu a účetní evidenci. Pozor, řeč je ve všech případech stále o tomtéž člověku, který z výše uvedených důvodů nepředstavuje nejen odbornou, ale ani morální autoritu, jakou by rád byl. Záměrně zde není jmenován s ohledem na možný postih, který mu s každým dalším takto provedeným pokoutním obchodem hrozí. Žijeme koneckonců ve svobodném světě, jen to moralizování a veřejné peskování druhých, případně další štvanici je dobré předem zvážit.

  7. Můj tabáček nemá povinnost komukoliv cokoliv vysvětlovat, dokazovat nebo dokladovat ve veřejných fórech a nikdo není oprávněn kohokoliv omezovat v psaní článků a šíření vlastních názorů, vědomostí a myšlenek, nebo po něm žádat zveřejnění zdrojů surovin či dokonce výrobního postupu nebo jeho významných součástí. Tím méně pod neomaleným a surovým nátlakem nebo veřejným lynčováním.

  8. Můj tabáček nikdy neusiloval o dobývání trhů a zvyšování zisků. Motivací byla a je spokojenost zákazníků a uživatelů elektronických cigaret, kteří se rozhodli přestat kouřit. Můj tabáček od počátku byl a je skromným malovýrobcem s produkcí 200 kusů příchutí měsíčně. Ano, pouhých 200, proto je tak často mnoho z nich nedostupných, celá čtvrtina produkce je přitom každý měsíc přibalena k objednávkám jako dárek. Typický případ lakomství a chamtivosti.

  9. Můj tabáček si celých 21 měsíců je vědom síly ledu, na kterém se pohybuje, i bez nekonečné dávky hrubostí, sprostoty, urážek a lží, jakých se mu v Opičí výzvě dostalo. Jakási trestná výprava, kterou tato výzva vyvolala, ale přeci něco změnila. Radost je pryč.

  10. Můj tabáček se jednostranně vyhlášené Opičí války neúčastní. Nevyzývá nikoho k ničemu. Akreditovaná laboratoř Státní zemědělské a potravinářské inspekce v pátek 28.8. obdržela e-mailem požadavek a telefonicky pak přislíbila zpracovat rozbor, zásilka se vzorky bude odeslána v příštím týdnu a jakmile bude znám výsledek, dokument s kulatým razítkem bude obratem zveřejněn pro potřeby všem dosavadním i budoucím zákazníkům. Vzniknou tím pro Můj tabáček povinnosti související s uvedením výrobku na trh, registrací a tvorbou bezpečnostního listu (viz téma BL) buď povinně, nebo na vyžádání některým z článků budoucího dodavatelského řetězce, protože tabáček bude poprvé směřovat do běžné obchodní sítě.

Můj tabáček je pro zákazníky, jejichž důvěra zůstala nepodlomena, samozřejmě dál k dispozici, ostatní si dovolím odkázat na vapan.cz – nový e-shop by měl být v provozu od začátku září a pro dovozce japonských a pro náš trh atestovaných příchutí ho vytvořil Můj tabáček. Ne ze známosti a ne na zakázku, ale z přirozeného lidského nutkání pomoct. Zcela zadarmo na něm kvůli chvályhodnému a prospěšnému záměru zcela neznámého člověka v minulých měsících po kouskách odpracoval spousty hodin a obíral se o chvíle volna a odpočinku, aby československý vaperský svět byl zase o něco pestřejší. Nebo snad i tohle je snaha poškodit konkurenci? Až taková je Můj tabáček zákeřná svině?

Přeji hodně štěstí osamělé válčící straně a všemu Opičímu vojsku. Obranné linie jsem sledoval a vší možné snahy obránců si velice vážím.

Dobrou chuť všem.

Ve vší úctě Ondřej Hrčiak, Můj tabáček

___

PS.: Je mi od začátku znám obsah příslušných směrnic jakési Rady nikým nevolené Evropské komise, odsouhlasené jakýmsi Evropským parlamentem, přijaté a uzákoněné Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky s osazenstvem vesměs nepřítomným, spícím, ožralým a zkorumpovaným. Mnohé jsem četl velmi pozorně, protože jsem o nich psal. Je mi známo, že existují mnohá související nařízení, omezení, příkazy a zákazy, prováděcí vyhlášky. Jsem si ale hlavně vědom toho, že naše planeta je už tak strašlivě zasraná plasty, že omezit například výrobu nikotinových náplní na desetimililitrové plastové lahvičky mohli jen absolutní ignoranti a šílenci. Je mi celkem u prdele, jaké se mi kdo snaží nastavit mantinely. Od ukončení dvouleté prezenční vojenské služby, kdy jsem splnil svou nejzákladnější povinnost vůči vlasti, jsem prožil život tak, jak jsem chtěl, a hodlám ho tak i dožít. Být rebel a riskovat není v některých případech známka hlouposti nebo nevědomosti. Někdy je to jediný možný způsob existence, jestliže si člověk ještě chce připadat jako člověk. Bez roušky a dvoumetrových rozestupů. Sociální kontakt je to, co dělá člověka člověkem. Soucit, empatie, vzájemná sounáležitost. Toho valem ubývá. Zato případů, kdy černý kufřík, bílý límeček a drahá kravata ztrácejí úctu i respekt, stále přibývá, ač by tomu mělo být naopak. Bohužel. Takže si říkám, nebylo lidstvu líp s jednoduchým Desaterem? Nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš, nebudeš dychtiti po ženě bližního svého…

Miluješ to? Sdílej to...
Nejnovější články
  • miro.mku

    Moju podporu máte, nenechajte sa znechutiť.
    Vaše maceráty sú skvelé a určite sa budem vracať pre doplnenie zásob.
    Držím palce, nech sa všetko vyrieši.

  • vladimir.sabo

    Nevím zda jde o nějakou formu snahy o likvidaci konkurence, ale mě osobně zatím žádný z produktů od tebe Onřeji nezklamal, naopak. Pro mě je důležité, že pod vším jsi podepsaný a je to pro mě osobnější. Je mi jasné, že když se pod něco podepíše konkrétní člověk, nečekám nějaký podraz. Srandovní na tom je to, že někdo si uzurpuje právo, určovat ostatním co smí a co nesmí. Pro mě jsou tvoje produkty TOP a může si kdo chce říkat co chce. Na výsledek testů jsem zvědavej a do další tvojí práce ti přeji hodně úspěchu.

    • Ondřej Hrčiak

      Krásně napsáno, Vladimíre, díky. Mám to taky tak. Když se mi někdo snaží vnutit pravidla, ptám se po důvodu a zvažuju všechna pro a proti v závislosti na míře, jakou nějaké úřední nebo vládní rozhodnutí zasahuje do mých svobod a ovlivňuje kvalitu mého života. Mně nestačí nařízení, že takhle to prostě odteď bude. Povinné testy, povinné očkování, povinné rozestupy a povinné roušky dokonale rozdělily společnost a některé jedince strach a fanatická snaživost ovládly tak, že jsou ochotni ukopat k smrti každého, kdo zakašle nebo kýchne. Já jsem se ale narodil do krásného světa plného lásky, doteků a vůní a v takovém světě chci žít. Dokud nezemřu, budu bránit svět, jaký jsem znal. Když pro nic jiného, tak pro ty krátké okamžiky, kdy potkám neznámou ženu a jen letmo a na kratičkou chvíli se nechám okouzlit oduševnělou a křehkou krásou v její tváři. Úsměv je dar! Rouška a zákon, který roušku nařizuje nosit tam, kde postrádá smysl, jsou jen dva kusy hadru. To je první myšlenka, která mne po přečtení tvého komentáře napadla, a jsem si jistý, že s tématem nesouvisí jen zdánlivě.

Zanechat komentář

Rychlý kontakt

Tento formulář použijte v případě, že máte dotaz nebo speciání přání.

Nejde přečíst? Změnit text. captcha txt
0

Začněte psát a stiskněte klávesu Enter pro vyhledávání

neni tabak jako tabakchromatograf