„Bezpečnostní list, bezpečnostní list, bezpečnostní list“ – mantra, stále dokola opakovaná v českých a slovenských zájmových diskusních fórech a ve skupinách na sociálních sítích zhruba od počátku kauzy, která propukla před několika týdny v USA, kde uživatelé marihuany inhalovali olej vitamínu E s výtažky THC a CBD a někteří z nich pak na následky inhalace této nelegální směsi zemřeli.
Několika jednotlivcům, kteří tuto mantru zarytě a fanaticky opakují, se podařilo vytvořit ve vaperské komunitě mýtus, který je potřeba uvést na pravou míru.
Předně si řekněme, že bezpečnostní list je dokument, který nikomu nezaručuje bezpečí. Pokud výrobek na jeho cestě od výrobce ke spotřebiteli doprovází bezpečnostní list, neznamená to, že je výrobek bezpečný, ba mnohdy právě naopak! Bezpečnostní list má pouze zajistit, aby se informace o složení látky nebo směsi, její nebezpečnosti a zacházení s ní dostala vždy a včas každému, kdo tuto informaci potřebuje, a to v celém dodavatelském řetězci od výrobce po zpracovatele. Může to být například hasič, který odklízí pozůstatky havárie cisterny na dálnici, nebo obsluha zařízení, která s látkou nebo směsí nakládá jako se surovinou v chemické výrobě. Látka uvnitř obalu může být totiž vysoce toxická, výbušná nebo hořlavá a to je nutné vědět.
Bezpečnostní list má zkrátka umožnit uživatelům přijmout nezbytná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí.
To nejdůležitější, co je třeba vědět, abychom zbořili mýtus o bezpečnostních listech:
- Bezpečnostní list vytváří sám výrobce a po něm následně každý v dodavatelském řetězci (zpracovatel, distributor), a to v jazyce cílové země.
- Bezpečnostní list je poskytován povinně, pokud je látka nebo směs nebezpečná.
- Bezpečnostní list je poskytován pouze na vyžádání v případě, že směs obsahuje alespoň jednu látku, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí – v našem případě nikotin.
- Bezpečnostní list úzce souvisí s povinností registrovat látku nebo směs vyráběnou nebo dováženou v objemu přesahujícím 1 tunu za rok.
- Bezpečnostní list není určen veřejnosti (spotřebitelům), jednotlivec nemá právo o něj žádat.
Koncovému uživateli (v našem případě zákazníkovi kamenného vape shopu nebo e-shopu s vaperskými potřebami) nepřísluší požadovat po prodejci bezpečnostní list. Pro něj je určena případná výstražná informace na obalech nebo v příbalovém letáku. V případě e-liquidů s nikotinem nebo nikotinových boosterů záleží na koncentraci, podle které je klasifikována míra nebezpečnosti:
Co klasifikační zkratky znamenají?
- Xn – Zdraví škodlivý
- T – Toxický
- T+ – Vysoce toxický
- R21 – Zdraví škodlivý při styku s kůží
- R24 –Toxický při styku s kůží
- R 27 – Vysoce toxický při styku s kůží (u nás nelegální)
Račte si povšimnout, že koncentrace nikotinu 1 mg/ml (nebo 0,1 % hmotnosti) je mimo klasifikaci. To je případ příchutí a aromat, která nikotin neobsahují nebo ho případně obsahují zbytkové množství, jako například tabákové maceráty, u kterých nikdy nelze zaručit absolutně nulovou koncentraci, pohybuje se však pod hranicí 0,1.
V případě boosterů a e-liquidů s koncentrací nikotinu do 6 mg/ml klasifikace R21 Zdraví škodlivý při styku s kůží neznamená nic jiného, než že se nikotin coby návyková látka snadno vstřebává kůží a je proto třeba zvýšené opatrnosti.
Z výše popsaného je zřejmé, koho se povinnost sestavit a poskytovat bezpečnostní listy týká a koho nikoliv. A mýtus je tím zbořen.
Podrobnosti je možné najít například v Pokynech pro sestavení bezpečnostních listů vydaných Evropskou agenturou pro chemické látky. Níže jsou alespoň nejdůležitější výňatky:
Bezpečnostní list – co je to?
Bezpečnostní listy jsou zavedeným a účinným mechanismem k předávání náležitých bezpečnostních informací v dodavatelském řetězci o chemických látkách a směsích, které splňují konkrétní kritéria klasifikace.
Bezpečnostní list by měl podávat komplexní informace o látce nebo směsi, která se používá v profesionálním nebo průmyslovém prostředí. Je zdrojem informací o nebezpečnosti pro životní prostředí a zdraví a o bezpečnostních opatřeních.
Obsah a formát bezpečnostního listu v rámci EHP jsou definovány v příloze II nařízení REACH. Bezpečnostní list je třeba dodat v úředním jazyce členského státu (států), kde je látka nebo směs uváděna na trh.
Jaké informace má bezpečnostní list obsahovat?
ODDÍL 1 BL: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku, ODD. 2 BL: Identifikace nebezpečnosti, ODD. 3 BL: Složení / informace o složkách, ODD. 4 BL: Pokyny pro první pomoc, ODD. 5 BL: Opatření pro hašení požáru, ODD. 6 BL: Opatření v případě náhodného úniku, ODD. 7 BL: Zacházení a skladování, ODD. 8 BL: Omezování expozice / osobní ochranné prostředky, ODD. 9 BL: Fyzikální a chemické vlastnosti, ODD. 10 BL: Stálost a reaktivita, ODD. 11 BL: Toxikologické informace, ODD. 12 BL: Ekologické informace, ODD. 13 BL: Pokyny pro odstraňování, ODD. 14 BL: Informace pro přepravu, ODD. 15 BL: Informace o předpisech, ODD. 16 BL: Další informace.
Kdo má bezpečnostní list sestavovat?
Bezpečnostní list obvykle nejprve sestavuje výrobce nebo dovozce nebo výhradní zástupce (nebo někdo jejich jménem), požadavky nařízení REACH týkající se poskytování bezpečnostních listů ovšem platí na každém stupni dodavatelského řetězce.
Dodavatel látky nebo směsi, která splňuje konkrétní podmínky, pro ni musí dodat bezpečnostní list, bez ohledu na své postavení v dodavatelském řetězci.
Při sestavování svého vlastního bezpečnostního listu by si měl každý z účastníků dodavatelského řetězce ověřit dostatečnost bezpečnostního listu, který obdržel od svého dodavatele, a použít veškeré relevantní informace k sestavení svého vlastního bezpečnostního listu.
U kterých výrobků se bezpečnostní list vyžaduje?
1/ Bezpečnostní list poskytovaný povinně bez vyžádání
Nařízení REACH stanoví konkrétní kritéria pro situace, kdy se musí poskytnout bezpečnostní list pro látku nebo směs. Bezpečnostní list se musí poskytnout pro látku nebo směs, která splňuje kritéria klasifikace jako nebezpečná na základě kritérií stanovených nařízením CLP (nařízení ES č. 1272/2008).
Dále se povinnost poskytnout bezpečnostní list týká také látek, které se považují za perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB) podle přílohy XIII nařízení REACH nebo jsou zahrnuty na seznam látek pro případné zahrnutí do seznamu látek podléhajících povolení.
2/ Bezpečnostní list poskytovaný na požádání
Pokud látka nebo směs nesplňuje kritéria (podle nařízení CLP) klasifikace jako nebezpečná, nemá dodavatel povinnost poskytnout pro tuto látku nebo směs bezpečnostní list.
Pokud však směs obsahuje alespoň jednu látku nebezpečnou pro lidské zdraví nebo životní prostředí v individuální koncentraci ≥ 1 % hmotnosti (pro směsi jiné než plynné) nebo ≥ 0,2 % objemu (pro plynné směsi), je výrobce nebo dodavatel povinen bezpečnostní list na žádost poskytnout.
Právo vyžádat si bezpečnostní list pro směs splňující výše zmiňovaná kritéria má pouze následný uživatel (průmyslový nebo profesionální uživatel) nebo distributor.
Účastníkem, kterému je podle tohoto ustanovení výslovně povoleno, aby si vyžádal bezpečnostní list, je následný uživatel nebo distributor – nikoli jednotlivec z řad veřejnosti („spotřebitel“).
Bezpečnostní listy a nařízení REACH
Nařízení REACH zavádí povinnost registrovat chemickou látku nebo směs vyráběnou nebo dováženou v objemu přesahujícím 1 tunu za rok. U registrovaných látek musí být informace o látce v bezpečnostním listu v souladu s informacemi poskytnutými v registrační dokumentaci. Jestliže výrobce nebo dovozce nedosahuje prahové hodnoty 1 tuna ročně, nemusí tuto látku registrovat.
Zdroje:
Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů, Evropská agentura pro chemické látky, 2015.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
Nařízení Komise (EU) č. 453/2010 ze dne 20. května 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a nařízení Komise (EU) 2015/830, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.
