Znáte ten pocit, když vaše děti neopatrně běhají kolem stolu a zavadí o váš milovaný hrnek na kafe. Ten spadne na podlahu a celkem tiše pukne. Ten krásný hrnek od maminky. Ten, co jste ho používali dlouhé roky, ten který zažil ještě vaší babičku, když byla malá holčička, ten z toho průsvitného porculánu…
Zatmí se vám před očima, ale neřeknete nic. Protože svoje děti prostě milujete víc.
Tak tohle není stejná situace. Ztratil jsem svoje Vicino s milovaným Dvarwem. Bolelo to. Tři dny jsem nebyl schopen na to nemyslet. Jenže týden na to jsem ztratil i svoje druhé Vicino se svým druhým Dvarwem a to už jsem ztratil i pevnou půdu pod nohama. Stárnu! To přece není možné. Jasně, mám ještě jiný Wismec – skvělý Noisy Cricket II a na něm Berserker MTL RDA. Na suchu nebudu. Nebo můžu sáhnout pro černý Cuboid 200 s černou Siren 2 (s těmi efektními červenými kroužky), nebo můžu nasadit Hallo-T na malé Pico a taky to dám. Murdex Hallo-T je přece hodně zajímavý a dává dobrou chuť. Můžu být v klidu.
Jenže v klidu nejsem. Jsem tak rozhozený, že se dívám i do ledničky, jestli jsem ho tam v zamyšlení nedal, a do odpadkového koše, jestli se mi tam neskutálel. Hledám na balkóně, u holek v pokojíku, pod postelemi a ve skříních, hledám dokonce už i na těch nejnemožnějších místech, jako jsou moje boty a záchodová mísa.
Zapínám sváteční Ehpro 101, na kterém si trůní droboučká Zeta a moc jí to na něm sluší… Tak se uklidníme, vydýcháme se, uvaříme kafe a pomalu začneme uvažovat logicky. Kde jsi byl a cos dělal, než se to stalo?
No nebudu vás napínat. Ráno jsem byl naší malou požádán, abych jí zpod tlustých knih vytáhl Atlas světa. Takže ta mrcha jedna elektronická stála na regálu v knihovně a celou dobu mě odtamtud pozorovala, jak si zoufám. Chtěla mi přes tu vzpomínku na prababiččin bezmála stoletý hrnek připomenout, že to nejdůležitější, co na světě máme, jsou děti.
Nevím jak vy, ale já nakoupím pěkné hrnky a dám každému po jednom.
Chci tím říct, že je totiž docela možné, že jednou v budoucnu jedno stárnoucí pravnouče některého z vašich potomků něco ztratí a na něco si díky tomu vzpomene a vhrknou mu slzy do očí a proto pak někomu něco s láskou daruje. A o to právě jde v tom našem životě věčném.
Tak to je všechno. Držte se a nekuřte.
Foto: Visualhunt
Zanechat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Zdravím Ondřeji, tak jsem stačil zatím ochutnat tři (tvé) tabáčky a zjistil jsem, že už jiné hledat nemusím, máš to přesně tak jak to ta moje huba má ráda! Chuť, cena, ochota. To se mi líbí. Takže postupně si budu objednávat už jen u tebe. Děkuji!!! Pavel.